Nedávno se jeden můj známý vrátil z Řecka, kde si všiml jedné zajímavé věci. Letiště, silnice, památky, a dokonce i hotel byly zaplaceny či opraveny z evropských peněz. Když Česká republika vstupovala do EU, všichni se těšili na evropské dotace, které nás měly přiblížit vysněnému Německu či Francii. Stalo se tomu tak? A pomohly dotace Řecku?
Řecký stát se zmítá v ekonomických problémech a řešením evropských politiků je odpouštění dluhů, tištení peněz a udržování statutu quo. Řecko dostalo za dobu členství v EU 141 miliard eur na strukturálních fondech. Česká republika pro srovnání v období 2004 až 2011 měla čistou pozici kolem 176 miliard korun, což je velmi přibližně 7 miliard eur. Řecko také dostalo dvě půjčky celkem 246 mld. eur, ECB nakoupila řecké dluhopisy za 45 mld. eur a poskytla Řecku úvěr za dalších 80 mld. eur. Řecká centrální banka „vytvořila“ dalších 109 mld. eur. Celková pomoc krachující ekonomice již přesáhla 700 miliard eur. Oproti tomu řecký stát přijal v letech 2010-2011 přes 70 tisíc nových státních úředníků, zřejmě na administrování všech těch miliard.
A to ještě není konec, pomalu přichází žádat další státy – Kypr, Španělsko,... Z eurozóny se stává dluhová koalice. Mezinárodní měnový fond považuje právě eurozónu za největší hrozbu světové ekonomiky a upozorňuje, že současný přístup stačit nebude.
Mnohem palčivější problém než pro ČR jsou evropské záchranné mechanismy pro Slovensko, které se jich přímo finančně účastní. Celkové shrnutí situace kolem Řecka nabídl Robert Sulík ve svém projevu ve slovenském parlamentu