Věci veřejné minulý týden na sněmovním semináři začaly naplňovat další z bodů svého desatero, jehož cílem je snaha o levnější stát. Po vysoké ceně potravin zatěžují rodinné příjmy značnou měrou výdaje za topení, zvláště pak je-li rodina připojena k centrálnímu zdroji tepla (CZT). Stát navíc výrazně stěžuje lidem možnost odstřižení a přechodu na alternativní zdroj, což chceme změnit úpravou zákona.
Že se jedná o velký problém, dokazují statistiky. Domácností zásobovaných teplem je skoro 1,5 milionu, což z celkového podílu všech obyvatel ČR zásobovaných teplem činí 38,1%. I když byl průměrný nárůst cen tepla v ČR poměrně velmi nízký, nadále existují značné rozdíly mezi cenami pro koncové odběratele různých tepláren. Například rozdíl mezi „nejlevnějším“ teplem z Elektráren Opatovice a „nejdražším“ dodávaným teplem v ČR je téměř 100 %. Jinými slovy, odběratelé v Jablonci nad Nisou zaplatí za stejnou dodávku tepla dvojnásobek toho, co odběratelé v Pardubicích a Chrudimi.
související: Ťuk, ťuk: Energetická chudoba klepe na dveře poloviny domácností
Většina tepla je vyrobena z dvou surovin zemního plynu a hnědého uhlí. ČR je závislá na dovozu zemního plynu z Ruska ze 75% a z Norska z 25% a přestože mezi roky 2012 a 2013 nedošlo k výraznému navýšení ceny, v dlouhodobém horizontu se odborníci shodují na postupném zdražování této komodity.
U hnědého uhlí, jak uvádí studie Energostatu, je ekonomická výhodnost do budoucna ohrožena podstatněji, „Vedle řady dalších faktorů - spíše externích, působících z EU – zejména hrozícím podstatným zdražením hnědého uhlí v České republice. To souvisí jednak s dlouholetou snahou Czech Coal o zvýšení své ziskovosti a aktuálně i s dopadem rodícího se dlouhodobého kontraktu dvou největších těžebních firem na roční dodávce více než 5 milionů tun hnědého uhlí z Lomu Vršany do Elektrárny Počerady. Tato smlouva má zahrnovat skokový nárůst ceny hnědého uhlí pro Počerady s následným rychlým zdražováním v dalších letech.“
Ikdyž budou prolomeny limity, jak ukazuje grav (viz níže) nebudou mít teplárny v dlouhodobém výhledu dostatek hnědého uhlí a bude potřeba přejít při výtápění na alternativní zdroje, v čemž by stát rozhodně neměl bránit.
Právě kvůli výše popsaným aspektům představily VV novelu energetického a stavebního zákona. Ta musí být upravena v několika paragrafech, aby nebránila domácnostem v přechodu na alternativní zdroje, ale aby jim naopak umožňovala výběr z několika zdrojů vytápění.
Ve stavebním zákoně musí být nově definován pojem tzv. Plynové zdroje. Ty budou vyňaty ze stavebního řízení, čímž se usnadní a urychlí přechod občanů od Centrálních Zdrojů: V praxi to znamená omezení administrativy a problémů ve stavebním řízení. V paragrafu 109 se zamezí zneužívání postavení centrálních zdrojů ke svému finančnímu prospěchu ve stavebním řízení.
V energetickém zákoně pak změnou paragrafu 11 A se zkrátí výpovědní doba pro odpojení od CZT a jasně se definuje maximální doba výpovědní lhůty na jeden rok.
Další vize VV