Přes 11 miliard eur, tolik musí Řekové ušetřit v roce 2013, aby se jim dostaly další desítky milionů eur na zahraniční pomoci a odepsaných dluzích. O přesných číslech nemá význam spekulovat, jedno jednání střídá druhé a existuje hned několik kritických faktorů, které mohou vše znovu dramatický zvrátit. Prvním je neustálá hrozba masivních nepokojů, jež drží celou zemi v napětí, druhým dnes již téměř neodvratný pád dalších evropských států: zejména Španělska.
Pokrytectví evropských politiků a úředníků v této situaci nezná mezí, ti samí muži nás den před novou vlnou krize ujišťují, že žádná nepřijde, a den na to nám oznamují, že se jedná o logické vyústění situace. České republice v takové situaci nezbývá než spoléhat se především na své vlastní síly, protože je zcela zřejmé, že o nás evropská elita jeví zájem především tehdy, kdy se upisujeme, že také podpoříme jejich krachující systém. V případě, že se do podobných potíží dostane naše země a naopak my požádáme evropské špičky o finanční pomoc, bude nám zřejmě pouze chladně objasněno, že všechny peníze jsou vyhrazeny pro krachující členy užšího klubu – eurozóny.
Realita dnešní Evropy je tvrdá a změna k lepšímu v nedohlednu. V této situaci si musíme chladnokrevně uvědomit své vlastní ekonomické zájmy a tvrdě si za nimi stát. Naším cílem by mělo byt důsledné využívání všech liberálních výhod EU spojené s pragmatickým postojem vůči pokračující centralizaci a byrokratizaci spolku a dále s principiálně vstřícnější pozicí vůči volnému a vzájemně prospěšnému obchodu se sílícími ekonomikami východní Evropy, Asie a Jižní Ameriky. Proto je nezbytně nutné, aby čeští politici na mezinárodní scéně naše zájmy skutečně bránili.