Typickou výmluvou současné vlády je: my nic, za to může mezinárodní ekonomická krize. Ovšem je krize a krize, z hlediska vývoje HDP v Evropské unii za uplynulý rok jsou na tom některé země lépe a některé země hůř. Hůř než ČR na tom jsou už jenom Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko. Samozřejmě úřednicí z ministerstva financi to neradi se v této situaci s oblibou vymlouvají na to, že HDP je příliš obecný ukazatel a že jeho propad nic moc o skutečném stavu ekonomiky nevypovídá.
Dobrá, když jedno kriterium ministerským úředníkům a ministrovi v jejich čele nestačí, aby si z naší země přestali dělat laboratoř, pak tady máme i další, neméně podstatné. Zajímalo by mě, co říkají tomu, že se ČR již čtvrtý rok v řadě propadá v jednom ze dvou nejdůležitějších žebříčků ekonomické konkurenceschopnosti: je to jenom několik dní, co jsme se propadli o další příčku, tentokrát již na 38. místo na světě. A toto již není jen tak nějaký jeden indikátor, tady se jedná o systematický a dlouholetý propad v indexu, který se skládá z více než 100 ukázatelů ekonomické a společenské vyspělosti země, v nichž zcela klíčovou roli hrají parametry jako státní instituce a ekonomická politika vlády.
Já vím, nejradši by občanům opět vysvětlili, že se jedná o náhodu či že se Světové ekonomické fórum se svým předními hospodářskými analytiky již několikrát v řadě zmýlilo. Ovšem to již není tak snadné. Druhá z institucí měřicích konkurenceschopnost světových ekonomik, prestižní švýcarský institut IMD, se mýlí zcela stejně a to také již pěknou řádu let. Světová odborná veřejnost nezávisle a jasně hlásí: vláda konkurenceschopnosti a boje s korupci prohrává nejvíce v otázkách konkurenceschopnosti a boje s korupci. Souhrn 329 kriterii IMD mluví jasně, v důsledku osvícených vládních pseudoreforem jsme se v létech krize propadli z 28. na 33 místo ze všech hodnocených zemi a to až za Kazachstán.
Dvě nejváženější analytická centra světa, dvě totožná hodnocení: některé evropské vlády zvládají krizi lépe, jiné by zemi zřejmě nezvládly ani v případě, že by v krizi nebyla. Toto není náhoda, zlý úmysl špičkových švýcarských analytiků, či útržkovitý parametr, jak s oblibou tvrdí, toto je systematický propad české ekonomiky ve stovkách relevantních ukazatelů, které právě onen jeden jediný propad HDP mají na svědomí.
Je na čase skoncovat s výmluvami a činnosti těch, kdo se na výmluvy spoléhá. Ekonomická konkurenceschopnost a vývoj HDP nejsou žádnými vzdálenými a abstraktními ukazateli, nýbrž zcela konkrétními příčinami, které stojí za stejně tak dlouhodobou nezaměstnanosti, růstem cen a poklesem reálných mezd. Vláda, která si to neuvědomuje či předstírá, že o tom neví, musí skončit na smetišti dějin a to dříve, než tam nenávratně dovede svojí vlastní zemi.
Související: Gratuluji, pane premiére, v efektivitě využití veřejných státních prostředků jsme před Mongolskem