Firmu Expo Guide můžeme bez otálení označit podnikatelský pseudosubjekt používající nekalé obchodní praktitky, koneckonců příběh, který nám popsala paní Šárka, je jasnou vstupenkou na blacklist nepoctivých firem..
Paní Šárka Weisnerová vedla expozici své firmy na výstavě ve Vídni. Kolem byl od rána do večera pořádný šrumec a tak není divu, že byla odpoledne už docela unavená. Zrovna když bylo na firemním stánku nejvíc lidí, objevil se před paní Weisnerovou hezky oblečený pán v kravatě s logem firmy zajišťující celou výstavu. S úsměvem se jí zeptal, zda jsou se zajištěním jejich expozice spokojeni a jestli už tu někdy dříve vystavovali. Po kladné odpovědi ji požádal o vyplnění dotazníku spokojenosti s tím, že by rádi i do budoucna svým klientům poskytovali v oboru výstavnictví co nejlepší služby. Paní Weisnerová vyhověla - proč také ne, když byla výstava podle jejího mínění opravdu kvalitně zajištěna a její firma měla zájem zde vystavovat i do budoucna.
Za několik týdnů po návratu dorazila do firmy faktura na téměř tisíc EUR s tím, že jde o první platbu z tříletého nedělitelného objednacího cyklu, po který bude jméno firmy umístěné na jakémsi zcela neznámém a na internetu téměř neviditelném firemním katalogu. Jako důkaz objednávky této "služby" byl přiložen onen dotazník spokojenosti, který paní Weisnerová v dobré víře vyplnila na výstavě ve Vídni - závazek klienta k platbě byl po VELMI podrobném zkoumání skutečně objeven v pravém dolním rohu formuláře - byl psán droboulinkým šedivým písmem.
Vedení firmy rozhodlo, že za takovouto extrémně předraženou "službu" nic platit nebude, když její forma i způsob jejího objednání zjevně odpovídá použití nekalých obchodních praktik. Při porozhlédnutí se na internetu bylo také zjištěno, že jde o známou nepoctivou - tzv. "katalogovou firmu", která má po celé Evropě velké množství obětí a o které (mezi jinými) jednal i Evropský parlament.
Po nějakém čase začaly do firmy docházet upomínky a výhrůžky se stále vzrůstajícími částkami za pokuty, úroky a penále. Tyto hrozby byly podepsány za jakousi inkasní agenturu "International Agent Assessment Agency" - podivným jménem tu jako Suzanne Layne, ondy zase Sarah Lucas - pokaždé však přicházely ze stejné e-mailové adresy
a bez ohledu na cizokrajná loga i kyperskou korespondenční adresu byly psány perfektní češtinou. Když se vedení firmy rozhodlo nereagovat, nastoupily - opět perfektní češtinou - výhrůžné telefonáty, které nejprve vypočítávaly jaké hrozné penále a jiné sankce bude muset firma zaplatit, aby následně nabídly zázračnou slevu na zlomek celkové původně požadované částky.
Vedení firmy však tento marketingový trik prokouklo - mimo jiné i proto, že již na internetu čile komunikovalo s mnoha jinými oběťmi této podvodné společnosti, jejichž zkušenosti byly naprosto identické. Po odeslání doporučeného dopisu s mezinárodní dodejkou ve kterém bylo jasně deklarováno, že smlouva je neplatná neboť byla uzavřena v omylu o kterém druhá strana musela vědět, byly již jakékoli další pokusy o kontakt ze strany Expo Guide v poškozené firmě ignorovány a postupně zcela ustaly.