Školství je základním stavebním pilířem společnosti. Podle jeho kvality se v podstatě odrazuje vše a úroveň vzdělanosti má přímou souvislost s ekonomickou bilancí státu. Naše školství a vzdělanost se díky naprosté neschopnosti vlády zcela zásadním způsobem propadá. Tento propad se přitom nikdo ani nesnaží zastavit. Věci nabírají na rychlosti a není vyloučeno, že ještě za čtyři roky budeme s nostalgií vzpomínat na naše dnešní 59. umístění v žebříčku úrovně školství, stejně jako dnes již jen nevěřícně kroutíme hlavou, že jsme se ještě v roce 2008 drželi jako 26. nejlepší na světě.
Kampaň, kterou v těchto dnech rozjíždím, má být do jisté míry osvětou, stejně jako v případě předešlé kampaně zaměřené proti lichvářským praktikám.
Kampaň proti lichvě: zde
V případě školství je zapotřebí si však uvědomit, že není jen obyčejnou kapitolou státního rozpočtu, školství je vzdělávání mladé generace, a tedy budování hospodářské i sociální budoucnosti země.
Modelka, která na prvním snímku zlomila koště, má pochopitelně pravdu v tom, že vyšší vzdělání znamená i vyšší příjem. Existuje celá řada žebříčků a srovnávacích tabulek zaměřených na vzdělanost a školství. Jednou z nich je analýza společnosti Profesia. Ta konstatuje, že vysokoškolsky vzdělání lidé mají v průměru o 30 % vyšší příjem v průběhu aktivní kariéry (průměrný mzdový rozdíl 9 tisíc měsíčně) než mají středoškoláci s maturitou, a dokonce o 41 % více peněz než si vydělají středoškoláci bez maturity (rozdíl o 12400 Kč)
Nám bližší data Českého statistického úřadu také jednoznačně potvrzují, že vzdělání lidé v průměru pobírají vyšší mzdu a mají kratší pracovní dobu než jejich vrstevníci s nižší úrovní vzdělání.
Nižší nezaměstnanost
Jak dokládá informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce, velké rozdíly panují také v nezaměstnanosti absolventů jednotlivých druhů škol. A tak zatímco kupříkladu absolvent potravinářství a potravinářské chemie s výučním listem čelí 30,8% pravděpodobnosti toho, že si nenajde práci, jeho protějšek s magisterským titulem z oblasti dopravy a spojů má na 97,8% jistotu toho, že si naopak práci najde.
Statistika je neúprosnou vědou a prokazuje, že vzdělání má zcela zásadní vliv na bohatství jednotlivců i národa jako celku. Čím vyššího a především kvalitnějšího vzdělání dosáhnete, tím vyšší bude vaše mzda, a tím nižší bude pravděpodobnost, že zůstanete nezaměstnaní. Nová studie IDEA v podání institutu CERGE-EI dokazuje, že existuje paralela mezi kvalitou národního vzdělávání a HDP země.
2x méně
Existuje také provázanost mezi úrovní vzdělání a platem učitelů. Podle zmíněné studie IDEA se kvůli nízkým učitelským platům do školství nehrnou talentovaní studenti. Podíl českých žáků, kteří se v budoucnu chtějí stát pedagogem, je v rámci zemí OECD více než třikrát nižší. Přestože se Věcem veřejným už povedlo v minulosti jedno navýšení vybojovat, stále to není zdaleka tolik, kolik by vysokoškolsky vzdělaní učitelé měli pobírat. Učitelé mají ve srovnání dvakrát nižší mzdy než ostatní vysokoškoláci. Proto navrhujeme, aby došlo k dalšímu navýšení jejich platů.
Trocha čísel
V našem případě kvůli naprosté neschopnosti vlády dochází tedy k soustavnému propadu kvality českého školství, a tak platí, že kdybychom se v úrovni znalostí žáků alespoň vrátili na úroveň roku 2003, tak by to pro Českou republiku znamenalo navýšení tak zvaného lidského kapitálu o 13 499 miliard korun, což je troj a půl násobek současného HDP a více než jedenácti násobek současného ročního státního rozpočtu. Tolik peněz by nám v budoucnosti přineslo lepší vzdělání současné mladé generace a o tolik peněz v budoucnu přijdeme, nedovedeme-li dnes zvrátit strmý propad našeho školství.
Jedná se o neskutečná čísla, pouhý návrat na úroveň vzdělávání, který nám byl vlastní ještě před devíti lety, by ode dneška do roku 2050 zajistil HDP vyšší o 8,5% a snížil budoucí deficit průběžného důchodového systému o desítky miliard ročně.
Natolik kolosální je význam školství pro osud každého z nás a osud naší společnosti jako celku. A natolik kolosální jsou ztráty, které nám již dnes přináší nezodpovědná politika a krátkozrakost předchozích vlád.
Další články z rubriky Peníze do školství: