Dnes se ve Státních aktech Poslanecké sněmovny uskutečnil seminář na téma elektroodpadu. V solidně zaplněném sále zazněly velmi zajímavé přednášky od odborníků i provozovatelů samotných, kteří se cítí současným zákonem velmi poškozeni.
O úvod do obecné surovinové problematiky se postaral Ing. Petr Šulc ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin. Šulc na několika grafech připomněl, že hlad po druhotných surovinách stoupá jednak s nedostatkem primárních surovin a jednak s nárůstem populace. „ Každých pět dnů vzniká ve světě nová Praha, která pochopitelně suroviny potřebuje." uvedl Šulc.
Recyklace druhotných surovin zvláště pak kovů rovněž nabývá na významu, vezmeme-li v potaz, že Čína kontroluje 92 % vzácných kovů, po kterých roste poptávka o 10% ročně. Existuje 14 kritických surovin, nezbytné pro Hitech- obor. Šulc posluchačům připomněl, že už nyní cca 40% průmyslových materiálových vstupů tvoří druhotné suroviny.
Česká republika je surovinově málo vybavena, pročež je odkázána na cizí zdroje. Význam sběru a recyklace druhotných surovin je pro ČR obrovský. „Trhem druhotných surovin v ČR proteče ročně 40 až 50 miliard korun a v sektoru je zaměstnáno 20 až 30 tisíc zaměstnanců," konstatoval Šulc.
Jen sklízeli ovoce
Po Šulcovi se ujala slova Ing. Blanka Chudobová s firmy D+P Rekont, která se dostala vlivem pokřiveného trhu do existenčních problémů. „ Postavili jsme moderní linku zaručující ekologické třídění, místo zakázek však přišlo 7 let živoření." Na vině je podle Chudobové Evropská směrnice z roku 2003 o nakládání s elektroodpady, resp. její špatná implementace do českého práva vyhláškou v srpnu 2005.
„Tato je koncipována tak, aby drtivá většina výrobců, resp. dovozců byla nucena vstoupit do konkrétního kolektivního systému.“ konstatuje Chudobová.
Pro každou skupinu elektrozařízení zajišťuje společné plnění financování nakládání s historickými elektrozařízeními jeden kolektivní systém. Do hry tak vstoupily podle Chudobové většinou účelově založené obchodní firmy ASEKOL s.r.o., ELEKTROWIN a.s., EKOLAMP s.r.o., RETELA, s.r.o. a REMA Systém a.s.
„Absurditu toho státem podpořeného byznysu dokresluje i fakt, že tito provozovatelé kolektivních systémů nemuseli počátečně investovat prakticky nic, avšak na jejich účty začaly průběžně téci stamilióny korun, se kterými mohou dále disponovat zcela libovolně," uvedla.
Bod zlomu
S dalším příspěvkem vystoupil jednatel firmy D+P Rekont Jiří Pejčoch, který zhodnotil fungování své firmy a nepřízeň podnikatelského prostředí.
„Všichni v počátcích doufali ve spolupráci s kolektivním systémem, ale byly jim vnuceny tzv. koloniální pro druhou stranu nevýhodné smlouvy, došlo k selekci zpracovatelů a k likvidaci nepohodlných,“ popsal vlastní zkušenost Pejčoch. Zlom nastal v roce 2010, resp. 2011. Do té doby bylo provozovatelům za elektroodpad placeno zástupci kolektivních systémů, od roku 2011 si tito zpracovatelé musí vstupní suroviny kupovat! Jinými slovy před rokem 2010 jste dostal za ledničku 3,50 za kg, v roce 2012 musíte zaplatit třeba až 3 Kč. Obecně se průměrná cena, za kterou provozovatelé kolektivních systémů elektroodpad prodávají, dnes pohybuje kolem 6 Kč/kg,“ popsal situaci Pejčoch.
"K čemu se tedy pak vybírají recyklační poplatky, pokud je provozovatelé kolektivních systémů nejenže nevyplácejí, ale za elektroodpad si od zpracovatelů ještě nechávají zaplatit?" tázal se.
Představitelé kolektivních systémů si podle Pejčocha po selekci nepohodlných vybudovali spřátelené firmy na zpracování odpadu, čímž se monopol a předně tok finančních prostředků uzavřel. Jako příklad uvedl firmy Asekol a Enviropol, jejichž vlastnickou strukturu dokladoval na výpisu z rejstříku.
„Ztratili jsme obchodní příležitosti, znehodnotil se nám investice, dochází tu k likvidaci firem, které zaměstnávají postižené a sociálně slabé,“ okomentoval situaci na trhu.
Předložíme spravedlivou novelu
Závěrečného slova se ujal poslanec Vít Bárta, který seminář zaštítil. „ Podobně jako ve stavebnictví, jako na trhu s potravinami, jako na trhu s teplem zde došlo k oligopolům, které ničí konkurenční prostředí a navíc za vydatného přispění státu. Budu v souvislosti interpelovat ministra Chalupu ,“ uvedl Bárta.
Předseda VV uvedl, že Věci veřejné v brzké době vytvoří vlastní novelu zákona, která povede k liberalizaci trhu, podpoří přímou odpovědnost výrobce, předem stanoví kvóty sběru, podpoří sběr výrobků s ukončenou životností a třetí subjekty bude moci výrobce k plnění svých povinností využívat za předpokladu, že tyto obchodní společnosti založené dle českého obchodního zákoníku disponují veškerými oprávněními a licencemi.
„Zákon postavený na výše uvedeném principu zaručí transparentnost celého systému nakládání s výrobky s ukončenou životností, zejména pak transparentnost jeho financování,“ dodal Bárta.
Další priority VV