Věci veřejné podaly 31. 12. 2012 Ústavní stížnost proti Zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi jako poslední záchrannou brzdu proti nesystémovému a zmatečně formulovanému dokumentu, který umožní pouze další zadlužování státu a cílenou privatizaci státního majetku určitými subjekty.
Věci veřejné se již po druhé obrací na Ústavní soud s ústavní stížností s návrhem nazrušení části Zákona o ústavním soudu a Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
„Dlouhodobě poukazujeme na to, že Zákon o vyrovnání s církvemi byl projednáván trestuhodně pozdě od pádu komunistického režimu. Navíc v sobě nese spoustu nejasností a nepřesností, které, jak se ukazuje, již jsou nebo budou příčinou dalších soudních pří a arbitráží. Zásadní chybou tohoto zákona je také fakt, že byl bez celospolečenské diskuse a dohody silově protlačen Poslaneckou sněmovnou“, říká Otto Chaloupka.
psali jsme: Nesmíříme se s podobou restitucí. Podali jsme ústavní stížnost
Je zcela nepřípustné, aby jakýkoliv zákon, a to zvláště tak zásadní zákon jakým je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi byl hlasován ve chvíli vyhlášení pauzy na jednání poslaneckého klubu. V právním státě je naprosto neakceptovatelné, aby se poslancům voleným občany nedostalo jejich zákonných práv. „Je flagrantním porušením práva hlasovat o zákonu v době vyhlášení přestávky na jednání poslaneckého klubu“, dodává doktor Karol Hrádela.
Věci Veřejné nejsou proti vrácení majetku církvím, které ukradla komunistická diktatura. Je ale zcela nelogické, že v době, kdy se omezují rozpočtové výdaje na nezbytné potřeby státu za meze únosnosti, kdy nejsou peníze na platy lékařů, učitelů, policistů a dalších pro funkci státu nezbytných profesí se najednou rozhodla vládní koalice církvím darovat obrovské finanční prostředky.
Věci veřejné mimo jiné poukazují na to, že díky Zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi, je:
1. církvím vrácen majetek podle netransparentních parametrů
2. stanovená finanční náhrada je diskriminační vůči ostatním restituentům
3. je porušována Listina základních práv a svobod občanů ČR
4. zákon prolamuje ve svých paragrafech hranici 25. února 1948
5. zákon prolamuje Benešovy dekrety
Celý text stížnosti naleznete zde
Související: