Dnes se chci již podruhé podělit o text Jiřího Kohouta, místopředsedy VV, který mi ráno poslal článek, ve kterém se rozepsal přímo o mé "kauze"...
Další vývoj kauzy Víta Bárty a jeho pokus se vymanit ze soudního jednání, kterým se účelově kdosi snaží zlikvidovat parlamentní politickou stranu, vyvolává některé závažné otázky, které se v souvislosti s razantním postupem soudu právě v této kauze a liknavým a neodvážným přístupem v jiných kauzách otvírají.
Na půdě poslanecké sněmovny Vít Bárta z vlastních a zdaněných peněz, nabídl půjčku poslancům, pro případ, že by poslanci měli ekonomické problémy po odhlasování snížení poslaneckých náhrad. Vyžádání půjčky a realizace samotné půjčky, bylo na podnět Škárky a Kočí, jež bylo motivováno snahou poškodit Víta Bártu. Soudem bylo hodnoceno jako úmyslné konání vedené za účelem poškození Víta Bárty, tedy vědomé konání směřující k poškození celé politické strany. A to se, díky kompletnímu veřejnému projednávání a způsobu jakým media informovala a nadále informují, (pokud si vezmu titulky novin, je evidentní, kde kauzu chtějí mít), zcela podařilo. Parlamentní strana byla popravena a to zcela veřejně.
Dle vyjádření spolku Šalamoun, které se zabývá vlivem veřejného mínění na výsledky soudních sporů, je možno dedukovat, že soudce Šott mohl tlaku veřejného mínění podlehnout.
Vedle nehybných kauz rozkrádání veřejného majetku v řádech miliard a milionů a neschopnosti státních zástupců dotlačit korupci politiků k soudu či odsoudit se toto rozhodnutí zdá jako paprsek ve tmě, ovšem obávám se, že zdroj světla je již velmi pochybný. Škodlivost nabídky půjčky pro tento stát je naprosto bagatelní a ve vztahu k meritu konání VB je velmi pochybné i prokázání vzniklé škody. Ona v podstatě není žádná. Obecně šlo o činnost směřující ke snížení státního výdaje - snížení poslaneckých náhrad a nabídnuté finance byly řádně zdaněny a jejich nabytí bylo zcela legální i legitimní. Ovšem již navždy bude korupčník, který je ve stejné kategorii jako Janoušek, Ráth a spousty dalších a to byl hlavní smysl této dehonestační kampaně, kterou koordinovaný hon na Věci veřejné vyvrcholil. Je nutno si především uvědomit, že nejde jen o Víta Bártu. Tímto postupem se zlikvidovala parlamentní politická strana a stejně tak je možno likvidovat i ty ostatní. Nutnou podmínkou je ovládat, justici a média. Pak je možné absolutně vše.
Dnes je to o to více viditelné, pokud se podíváme na vývoj kauzy Drobil, Knetig. Z nechuti či neochoty soudu, v tomto případu, si nelze vzpomenout na slova Kristýny Kočí – my máme v rukou justici. ODS, která má pod kontrolou spravedlnost, nemá žádný zájem na soudním procesu. Proč je nadmíru zřejmé a z osudu Věcí věřejných plyne, že se oplatí mít vliv na tento resort. Soudní proces s vrcholným představitelem politické strany, navíc veřejně projednávaný, by nevratně poškodil i takovou silnou stálici politického nebe v ČR jakou je ODS.
V situaci, kdy tento proces vnímám, jako cílenou likvidaci parlamentní strany, nadále doporučuji Vítu Bártovi, bránit se tomuto „politickému procesu“ všemi dostupnými prostředky. Dnes s odstupem doby tvrdím, že pokud osočí poslanec poslance, potom by se na toto konání měl vztahovat institut imunity poslance, protože za konáním Škárky a Kočí jsou skryty zájmy, které jsou charakteristické spíše pro podsvětí, než pro parlamentní demokracii a slouží k nečestnému politickému boji. Neměl být poslaneckou sněmovnou vydán.
Jiří Kohout