Nevím, zda by Kotěnočkin vymyslel lépe příběh o zajíčku Bártovi, to už se asi nikdy nedozvíme, ale když už jsme u té lidové tvořivosti, v Blesku se prý traduje také jedna pohádka, která se ale na rozdíl té dnešní o Bártovi a Okamurovi zakládá na pravdě.
Hlavní roli v ní hraje nejmenovaná redaktorka nejčtenějšího plátku, která byla nucena psát takové nesmysly a tak násilně překrucovat pravdu, že ji z toho prý až hráblo a jedinou útěchou pro ni bylo věštění budoucnosti po telefonu.
K tomu ale, milé děti, nepoužila svůj mobil, jak byste čekaly. Až se jednoho krásného fakturačního dne ekonomické oddělení redakce převelice podivilo, když na stole přistál účet za služební telefon ve výši několik desítek tisíc. Ještě že jsou ale v Blesku takoví lidumilové. „Ale co jsme si, to jsme si,“ pronesl ekonomický ředitel a vědom si vysokých příjmů za inzerce od lichvářů redaktorce velkoryse vše odpustil. A zazvonil zvonec a pohádky je konec
psali jsme: Z neštěstí do neštěstí: Blesk manipuluje s inzercí, může vás dostat do exekuce
Minové pole rychlých půjček. Deník dělá ze čtenářů oběti
Čtěte také: