Tento týden vláda schválila ústavní návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. Z dlouhodobého hlediska je to možná nejdůležitější zákon vůbec. Má totiž zabránit bezbřehému zadlužování České republiky v budoucnosti.
V čem spočívá podstata návrhu zákona? Je jím dluhová brzda. Ta funguje na principu postupných fiskálních omezení, která postupně nabíhají při určité míře zadlužení země. Tak například první stupeň: při zadlužení mezi 40 a 45 % (vůči HDP) by měla vláda za povinnost přijmout taková opatření, která povedou ke snížení zadlužení a tyto opatření musí promítnout při sestavování rozpočtu. Nejpřísnější opatření by byla vládu nucena přijmout, při zadlužení blížící se 50 % HDP. To by již musela předložit povinně vyrovnaný rozpočet. Pokud by přesto zadlužení přesáhlo 50 %, musela by požádat o důvěru v Poslanecké sněmovně.
Nad dodržováním rozpočtových pravidel by měla bdít nezávislá Národní rozpočtová rada. Ta by zároveň vyhlašovala míru zadlužení, na základě které by vláda musela konat.
čtěte také: VV se shodly na výboru s ČSSD. Kalousku, zachovej nám
Tato tzv. fiskální ústava je ústavní zákon. Shoda nad ním musí být nalezena napříč politickým spektrem. Levicové strany budou dozajista prosazovat vyšší povolené zadlužení. Odhaduji to tak na 5 až 10 % více než o jakém hovoří vládní návrh. V tomto směru se vůbec nebráním diskuzi. Na zákonu je totiž nutno najít dlouhodobou shodu. Z praktického hlediska – přestože já preferuji spíše přísnější limity – není příliš výhodné stanovovat pravidla příliš striktně. V případě, že by byla pravidla příliš přísná, byla by každá budoucí vláda v pokušení tento zákon změnit. Naproti tomu, volnější parametry dávají zákonu větší šanci na dlouhotrvající platnost.
doporučujeme: Smutný rekord ČNB prolomen. Skepse se rozlila po ČR a bude hůř
V tomto smyslu je třeba vyvažovat na lékárnických vahách. Pravidla nesmí být ani příliš přísná (byla by je snaha v budoucnu měnit) a ani příliš benevolentní (pak by zákon nebyl účinný). Proto vnímám jako nejzásadnější politickou shodu, která by měla přinést konsenzus nad tím, jak moc má být Česká republika zadlužená.
další články z rubriky Makroekonomie: