Dost možná se Ústavní stížnost iniciovaná Věcmi veřejnými nakonec přeci jen vyplatí. Podle serveru Idnes.cz soud, který ve svém nedávném verdiktu o církevních restitucích vyškrtl ze zákona jedno slovíčko, tím církve připravil zhruba o dvacetinu majetku, na nějž měly podle původního návrhu nárok. Přiznal to ředitel Státního pozemkového majetku Petr Šťovíček.
Už před ním o tom hovořil i ústavní právník Jan Kysela. Podle něho rozhodnutí soudu povede ke zvýhodnění státu. Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml se ale domnívá, že v praxi k žádnému výraznějšímu rozdílu nedojde.
Šťovíček se opírá o restituční praxi
Původní znění zákona definovalo majetkovou křivdu jako znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud vyškrtl slovo „spravedlivé“. „V kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových, nebo současných) by se měla hodnotit,“ řekl k tomu generální sekretář Ústavního soudu.
související: Ortel Ústavního soudu: Krást se nemá, ale někteří mohou
Ředitel Petr Šťovíček se ve svém názoru opírá o restituční praxi z dřívějška. Úprava, kterou nařídil Ústavní soud, může postihnout pět až osm procent majetku. Vycházíme ze zkušeností z dřívějších restitucí, kdy se majetek vracel fyzickým osobám,“ uvedl pro týdeník Dotyk.
Důvody stížnosti VV proti církevním restitucím:
1.) Chybí výčtový zákon, který by konkrétně definoval, co se vrací
2.) Prolamuje se hranice 25.2.1948
3.) Prolamují se tzv. Benešovy dekrety, prvorepublikové vyrovnání a pozemkové reformy
4.) Církev je zvýhodněna před jinými restituenty – půda za metr čtvereční v 90. letech nahrazena desetikorunou versus 44 koruny, které jsou nabízeny církvím dnes
5.) Tím je porušena Listina práv a svobod ČR
6.) Porušením svobody projevu v rámci 3. čtení a tím porušením jednacího řádu sněmovny došlo ke zpochybnění platnosti zákona
7.) Návrh je nemravný a právně nesmírně nebezpečný
Související: