Druhý bod, který jsem dnes navrhoval k zařazení na jednání Poslanecké sněmovny byla Informace předsedy vlády o přípravě novely zákona o významné tržní síle. Na Petra Nečase se neobracím náhodou, ale proto, že podle nového legislativního plánu vlády to má býti právě on, kdo má být předkladatelem tohoto zákona na podzim tohoto roku.
Ještě v dobách, kdy Věci veřejné byly v koalici, tak mezi Úřadem pro hospodářskou soutěž, mezi Ministerstvem průmyslu a mezi Ministerstvem zemědělství existovala pracovní skupina, která se zabývala zrušením tohoto zákona. A dokonce tato pracovní skupina předložila legislativní návrh, který však následně vládou nebyl přijat.
Jinými slovy řečeno, odvažuji si tvrdit, že lobbistické kruhy a síly, které chrání tento zákon o významné tržní síle, tak jako v mnoha jiných případech blokují omezení tohoto zákona a rozkládají ve státní byrokracii vlády této koalice na úrovni ministerstev a zapojeného Úřadu pro hospodářskou soutěž jaksi pozitivní posun při změně této normy.
související: Proč jsou u nás potraviny dražší? Je to špatným zákonem a konkurenceschopností
Premiér by měl dát jasné vyjádření právě pro omezení onoho zákulisního poskakování a blokování při úpravě této pro české hospodářství velmi destruktivní normy, aby nám pan premiér sdělil - předtím, než na podzim tohoto roku předloží finální podobu tohoto zákona - jaké jsou výchozí teze při přípravě tohoto dokumentu, za který do podzimu tohoto roku pan premiér převzal odpovědnost.
Představení takovýchto výchozích tezí a parametrů by silně omezilo možné lobbistické snahy napříč zainteresovanými ministerstvy působit destruktivně proti prosazení a předložení jasné úpravy této normy, kterou Věci veřejné opakovaně žádaly a která v tomto směru - musím říci znovu - pozitivně je v legislativním plánu vlády.
související: Babišův výsměch: Mám od hnojiva po bochník, ale cenu potravin neovliňuji
Je zapotřebí stále opakovat, že zákon o významné tržní síle silně deformuje český trh s potravinami. Tento zákon zcela jednoznačně ovlivňuje a stojí za vyššími cenami potravin, než jaké dnes můžeme vidět kupříkladu v Německu. Stále mě fascinuje, bez ohledu na zjevnou pravdu, že potraviny v Německu nebo v Polsku jsou o 20 % levnější než v České republice, je tato pravda společensky zpochybňována na základě velmi manipulativních a zjednodušených zpráv Eurostatu, který vykazuje české potraviny jako páté nejlevnější v Evropě.
související: Nejen v Německu, pane Bárto, píší mi: Podívejte se, co stojí jídlo v Nizozemí
Podíváme-li se na koncentraci českého trhu, nebo chcete-li na konkurenci, která na českém trhu je, je zapotřebí jednoznačně říct, že český trh s potravinami obsahuje velké množství oligopolních výrobců, kteří drží dramatické postavení na trhu, což je obrovský rozdíl například proti německému trhu, kde naopak ony potraviny jsou o 20 % levnější. Řeknu několik konkrétních příkladů. Největší český pivovar, Plzeňský Prazdroj drží 43 % českého trhu. S druhým českým pivovarem, Staropramenem, drží 60 % trhu a v případě třech největších českých pivovarů se dokonce onen oligopol, nebo chcete-li kartelová dohoda, dotýká 75 % českého trhu. Díky tomu je možné, že ceny Plzeňského Prazdroje odečteme-li rozdíl ve spotřebních daních a odečteme-li rozdíl ve výši DPH, přesto je Plzeňský Prazdroj v Německu prodáván o 12 % levněji než v Čechách. Nebudeme-li uvádět ony rozdíly ve výši nižšího DPH a nižší spotřební daně na pivu, než jak je objektivně v Německu dnes, tak ten rozdíl se pohybuje dokonce ve výši 20 %.
související: VIDEO UVNITŘ: Moje poslední basa plzeňského
Další články z rubriky Zastavme růst cen potravin: