Přerovský deník o rozjezdu firmy Josef Lacka napsal v květnu minulého roku článek „Romové dostali šanci pracovat v továrně na elektroodpad“ Chvalozpěvy se objevily i v Českém rozhlasu a na přerovské kabelové stanici, přesto však tento bohulibý podnikatelský záměr, který zajistil práci desítkám dlouhodobě nezaměstnaných a handicapovaných, nakonec nevyšel. Proč ? To v rozhovoru bez servítek vysvětlil sám Josef Lacko, který se ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit sněmovního semináře, pořádaného minulý týden pod záštitou předsedy VV Víta Bárty.
Pane Lacko, kdy jste začal podnikat
Začal jsem podnikat v oblasti elektroodpadu na začátku ledna 2012. Společnost Kazeto s.r.o. tehdy propouštěla a mě napadlo jejich uvolněné prázdné prostory pronajmout a zaměstnat nejen romskou komunitu, hendikepované, ale i věkově nezaměstnatelné občany, a zajistit jim tak práci a výdělek. Měli jsme 31 zaměstnanců, z toho 24 romských a 7 hendikepovaných, větší část z nich byla na Úřadu práce více jak 20 let! Ale rozjeli jsme se, moje firma JOSEF LAREFI s.r.o. podnikala nicméně jen půl roku a skončila s mínusem 2.300.000,- Kč
související: Podnikatel o praktikách Asekolu: Ukažte nám dodavatele, sbohem a 10 let mlčte
Jak to, že to vydrželo jen půl roku?
Bylo to jednoznačně z důvodu přístupu firmy Asekol s.r.o. Praha, která nás dostala do finančních problémů. Zlomem ve slibně se vyvíjecím podnikání bylo právě její neférové jednání, které mi vzalo vítr z plachet. Ale nejen mě. Všem, kteří chtěli pracovat a žít jako každý řádný občan. Z vlastní zkušenosti vám tedy mohu říct, že kolektivní systém sběru odpadu je špatný, a je jedno, jestli to je Asekol, Elektrolamp nebo další.
To jsme to vzali ale od konce. Vraťme se na začátek. Jak jste se kupříkladu vypořádal s předsudky, neodrazovaly Vás?
Právě naopak. Začátkem roku 2011 mě vyburcovaly názory v mediích a jednostranost lidí v ČR, že romské obyvatelstvo nechce pracovat a že žijí jen ze sociálních prostředků a že všichni pracují na Romy a že na ně doplácí. To mě naštvalo.
A to byl ten impuls pro Váš podnikatelský plán?
Dá se to tak říci. Začal jsem pracovat na ekonomickém záměru s elektroodpadem a spočítal si, kolik obyvatel v ČR kupuje elektroniku a kancelářskou techniku. Sám jsem vlastnil několik klávesnic, tři staré počítače a pár kopírek. Jelikož už od mládí si dokážu opravit rádio, kazeťák, kopírku, elektroniku i domácí spotřebiče. Napadla mne taková myšlenka, že přece to až tak moc nechce, aby se tento elektroodpad naučili rozebírat i lidé se základním vzděláním. Zjistil jsem si, že celosvětově nyní tvoří až 5% hmotnosti pevného domácího a kancelářského odpadu, téměř jako plastové obaly a že v zemích Evropské unie, kde se v domácnosti ročně vyprodukuje asi 8 milionů tun elektroodpadu a objem neustále roste.
Zjistil jsem si tehdy firmy, které tento elektroodpad zpracovávají a že existuje i několik chráněných dílen, které jsou dotovány z dotací EU. Město Přerov bohužel takové zaměření nemá. Zkontaktoval jsem si technické správy měst a obcí, zavolal firmě Asekol domluvil schůzku na Úřadu práce a začal pracovat na ekonomickém záměru pro vstupy a výstupy. Asekol přislíbil 300 až 500 tun elektroodpadu, s tím, že koncem roku 2012 proběhne internetová aukce, kde bylo možno toto EEZ zakoupit. Pro mou firmu byla překladiště v Holešově a Ostravě, co se týká tonáže dostačující. Osobně jsem se byl podívat na tato překladiště a vše vypadalo v pořádku, pěkně roztříděné EEZ v koších z dotací EU, ale skutečnost pak byla katastrofální. Asekol nám začal posílat elektroodpad smíšený s komunálním odpadem v poměru 30% na 70%! (viz foto)
související: Bez obalu: Podnikatel s elektrošrotem promluvil o praktikách Velkých hráčů: "Ženou nás do krachu"
Jaký závoj?
Pracovník, který zastupoval firmu Asekol, přinesl kupní smlouvu a smlouvu o zajištění zpracování, využití a odstranění elektroodpadů, s přílohou článek 1, kde byly sepsány skupiny a podskupiny elektrozboží s tím, že se zboží musí dovážet ve velkoobjemových kontejnerech. Hned s první dodávkou začal problém s komunálním odpadem. I když tyto smlouvy byly jednostranné, šli jsme do tohoto s důvěrou, že přece taková velká firma neudělá na nás malou firmičku podvod, byli jsme sociální podnik, ale to Asekol nezajímalo. Dokonce pan jednatel, kterého jsme prosili o obchodní jednání, si na nás pozval svého právního zástupce a jen výsměšně řekl, zda ho má naše situace rozplakat? Museli jsme provádět každý měsíc hlášení kolik, kde a komu prodáváme komponenty. Zkrátka jsme vyzrazovali naše odběratele a za jaké částky. To vše pod sankcí, nepodáme-li hlášení. Bylo to dost ponižující a z podnikatelského hlediska neefektivní prozrazování našich odběratelů.
čtěte také: Bárta: Oligopol kolektivních systémů je třeba rozbít. VV připraví novelu
Vzpomente si na následné emoce?
Po příjezdu z jednání ve Firmě Asekol jsem informoval své zaměstnance, že naše firma půjde do krachu zásluhou Asekolu a tím, že nastane propouštění zaměstnanců. Ti se v tu chvíli rozplakali, že opět budou muset jít na Úřad práce a doprošovat se opět milodarů. Nezaměstnanost Přerova je 12%ní a většinou ji tvoří Romové. Mediální kampaň proti romskému obyvatelstvu je dost nesmyslná a nepravdivá a mám za to, že Úřad práce jen v tomto směru kvete a bude kvést, pokud se budou řídit pořekadlem: „kdo nic nedělá, nic nepokazí”, včetně primátora města Přerova, „jaký otec takový syn“.
Jednal jste o tom s Lajtochem?
Zkoušel jsem se s ním spojit, ten mne, coby místního občana a podnikatele Přerova vůbec nepřijal. Technické služby, kde je tento elektroodpad shromažďován, s tímto dokonce nekale obchodují, bylo nám z jejich strany řečeno, že takovýto odpad vůbec neexistuje. Jen aby nám tento odpad nemusel být prodán a už vůbec ne darován. Je to až zarážející, když tento odpad přivezou do sběrného dvora občané města Přerova a řádně zdarma odevzdají. Ve výpisu z obchodního rejstříku jsem posléze zjistil, že jednatelem Technických služeb je jistý p. Zatloukal, shodou okolností sekretář primátora města Přerova. V ten moment jsem pochopil, proč nám nebyla umožněna spolupráce.
související: Stíhaný primátor Přerova Lajtoch rezignovat nehodlá. Bude se ještě rozhodovat o stamilionových zakázkách
Když se k vám doma obrátili zády, zkoušel jste hledat partnery v zahraničí?
Rozjel jsem se do zemí EU, Polska, Chorvatska, Rakouska i Slovenska a zjistil jsem, že naše sousedící země by nám toto dodávaly zdarma jen za odvoz, který bych musel zajistit. Bohužel už jsem ale neměl na toto dostatek finančních prostředků. Dnes přemýšlím, že bych se odstěhoval někam mimo ČR.
Další priority VV