V posledním týdnu, po skvělé práci poslance VV Jiřího Štětiny, hýbaly médii informace o ukončeném prošetřování nevýhodně uzavřených smluv na Leteckou záchrannou službu, pod nimiž je podepsán exministr Tomáš Julínek (ODS) Bývalý místopředseda VV Jiří Kohout, coby bývalý palubní inženýr SAR, se rozhodl zveřejnit respektive dát dohromady informace, které zapadly v době privatizace LZS bez povšimnutí.
Vylučování státních provozovatelů ze hry
Nejsem obhájce všepojímajícího a velikého státu, naopak jsem pro jeho umírněnost, ale jsou oblasti, kde je zapojení státu ekonomické, rozumné a efektivní. Právě v oblasti LZS vidím relativně velký prostor pro využití sil a prostředků, které stát vlastní a provozuje. Bohužel, v rámci tendru na LZS se argumentuje účelově a prezentují se polopravdy. Už je zvykem, že jde o rozhodnutí státu a je tak nějak zamlženo. I poslední škatulata hejbejte se na poli LZS byla opět doprovázena důsledným mlčením o výběrových řízeních (dozvěděli jsme se to až z povinných formulářů na zadání výběrového řízení EU) tak i o podstatě celého systému LZS. Navíc záměr státu byl dlouhou dobu tajen.
související: EXKLUZIVNĚ: Ucho džbánu se utrhlo: Julínek obviněn na podnět poslance za VV Jiřího Štětiny
Také se hraje na notě pseudozpřísňování pravidel a zaklínání se EU, což je u ODS více než zajímavé. Je zajímavé, že tyto pravidla pouze vylučují státního provozovatele ze hry, jinak nic nemění. Veřejnost je jako vždy, seznámena s výsledkem tohoto procesu a jako obvykle na něm nelze nic změnit. Přitom je fakt, že z materiálu EU nazvaném Jednotné nebe jasně plyne, že armáda a policie je z této normy vyloučena. Tedy nemusí se jím řídit, i pokud se týká technických omezení a předpisů na poli LZS. A podřazení problematiky letů na záchranu lidského života výhradně pod obchodní lety, tedy pod výhradně civilní provozovatele, je účelový krok, který armádu a policii z tohoto segmentu leteckých činností vyřadil a nemusel. Bohužel. Posvátný zákonodárný sbor vše zpečetil. Ruku na srdce, kolik zákonodárců si v okamžiku hlasování uvědomuje do důsledku celou problematiku LZS a nebo je ochotna tomuto zákonu věnovat dostatek času pro pochopení všech souvislostí?
související: Když korupce splyne s vděkem: Vítěz Julínkova tendru Alpha-Helicopter sponzoroval ODS
Postup zákonodárců v oblasti LZS, tak bohužel velmi neblaze poznamenal pouze státní provozovatele. Pokud zabrousíme poněkud hlouběji do historie, konkrétně do rozpětí let 1999 až 2001 tak tam nalezneme první náznaky dnešního stavu LZS v podobě zcela nekonzistentního rozhodování státního úředníka. Proč se tak stát choval, se lze pouze domýšlet.
Armáda v té době vlastnila 11, relativně nevyužitých, strojů W-3A Sokol, stáří se pohybovalo kolem 2-3 let. Tedy nové stroje. Tři z nich byly v záchranné verzi Tehdy na základě vládního nařízení ze dne 28. června 1999 č. 672 + P k organizačnímu a materiálnímu zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému schválena přestavba dalších třech vrtulníků SOKOL pro potřeby LZS v celkové výši asi 30 miliónů korun a bylo plánována zřídit další 2 střediska LZS v Přerově a Havlíčkově Brodě, jehož provozovatelem by byla armáda. Přestavba se uskutečnila. Zde bylo cítit racionální rozhodování státu a snaha využít schopnosti armády a policie, při zabezpečení LZS s využitím sil a prostředků, které stát z nějakého důvodu vlastnil. Ale toto úsilí netrvalo dlouho a opět vládním usnesením ze dne 10. října 2001 č. 1029 + 2P se stát rozhodl tuto službu neposkytovat státními provozovateli. Tehdy ho provázeli bouřlivé diskuze především vyvolané civilními provozovateli a jedinou zaklínací formulí byla ekonomika provozu. Samozřejmě, diskuze byla zcela vytržena z kontextu a účelově zneužita.
psali jsme: Štětina na TK: 18 let na kauzu LZS upozorňuji, otevřel to až Martinec
Stejná diskuze se odehrává i dnes, kdy zástupci civilní LZS argumentují, jak jsou oproti státnímu provozovateli laciní. Nemluví ale o nákupu nových policejních vrtulníků, které byly pořízeny i za účelem provozování v LZS a stály nemalé prostředky daňového poplatníka. Nemluví o paušálních platbách za přistavení stroje, bez toho aniž by musel vzlétnout. Jenom na tyto paušály republika doplácí zhruba milion denně. Nehovoří o odstavených vojenských vrtulnících, které pan Kalousek směnil za MIG 29, které jsou dnes zcela nevyužity, nehovoří, jak stát hloupě odevzdává vlastní know how do rukou soukromníka a nouzové stavy a potřeby státu nehledí.
Jsem nadále přesvědčen, že dochází k nesmyslnému mrhání státními prostředky a je neobhajitelné, že po pravicovo-levicové rošádě ve vládě, dojde k poškození státního zájmu, v důsledku účelového přetočení priorit, kde jedna vláda záměrně nectí rozhodnutí učiněná vládou předchozí.
doporučujeme: Langerivanovy ostrůvky vejdou do dějin: Kauza Julínek vzešla od Hegera
Možná by jenom stačilo vzít ohled na pár zásad a situace v LZS se může stabilizovat na dlouhé období. Budou efektivně využity zdroje, které stát vlastní a stát bude mít stále dostatek know how v této oblasti:
Pár rozumných zásad
- Pro použití techniky jiného resortu ve prospěch druhého je nutno dodržet základní podmínku a tou je, že plnění těchto úkolů nesmí být v rozporu splněním cílů této organizace a organizace sama musí mít dostatek prostředků vhodných pro poskytování této služby. Pokud resort tyto prostředky má, je ekonomické využívat tyto státní kapacity pro plnění všeobecně prospěšných úkolů, např. LZS.
- Pokud stát kapacity vlastní, je trestuhodné je nevyužívat
- Není státním zájmem zbytečně draho nakupovat nové prostředky za každou cenu, výhradně kvůli službě LZS, ale některých specifických případech je ekonomicky výhodnější zadat úkol externí firmě
-Je nutno si uvědomit, že profit firmy, tedy její čistý zisk, je objem financí, který je navždy ze segmentu veřejných služeb vyloučen. Není využit pro zlepšení kvality těchto služeb
Jiří Kohout
Čtěte také: