A dokonce 16x méně, než zaplatí rodina či jedinec za vodu včetně poplatků mnohdy soukromé firmě, kterou město pověří dodávkou pitné vody. To je čistá matematika. Nezbývá však než se ptát, kdo to Mattonce dovolil. Kdo společnost vlastní? Tuto a další odpověď naleznete v článku.
Každoroční zvyšování cen vody dusí české domácnosti. A zatímco například občané Plzně podle ceníku na rok 2013 platí vodné 47,82,- Kč bez DPH za m3 (záměrně neuvádím cenu včetně stočného), firmy, které s vodou podnikají, tedy neužívají ji pro vlastní potřebu, ale dále ji přeprodávají, platí státu pouze 3,- Kč za m3 (0,003,- Kč/litr). Každý z nás, kdo odebírá pitnou vodu z veřejného vodovodu, se podílí na nákupu surové vody od státu částkou ve výši čtyř až šesti korun za kubík, což nás vyjde jako odběratele až na dvojnásobek toho, co státu platí minerálkové podniky..
Jak je to možné? Podívejme se na konkrétní příklad firmy Karlovarské minerální vody (KMV).
Národní podnik Západočeská zřídla ovládly v březnu 1991 dva holdingy (lucemburský a italský). Západočeská zřídla se přejmenovala na Karlovarské minerální vody, minoritní část vlastnil FNM. Ten svůj zbylý podíl dne 1. října 1993 prodal italsko-švýcarské rodině Pasquale. Zájmovou část národního podniku Západočeská zřídla koupila tato italská rodina za 95 515 218,- Kčs (zdroj: Privatizační projekt). V roce 1989 byla produkce minerální vody Mattoni 163 734 hl.
související: Plná pusa keců a skutek utek. Lázně Kyselka "rozpouští" Mattonka dál
Od roku 1990 do roku 2004 vzrostla v ČR průměrná spotřeba minerálních vod o 250%. V roce 2001 získaly KMV téměř poloviční podíl na trhu minerálních vod. V tom samém roce se prodalo 700 milionů litrů přírodních vod. Jen KMV stočila 400 milionů litrů vod, Poděbradka a Hanácká kyselka tehdy stočily dalších 200 milionů litrů vod. Pozdějším spojením KMV, Poděbradky a části Hanácké kyselky získala italsko-švýcarská rodina Pasquale 80%tní kontrolu nad trhem minerálních vod.
Tabulka zde: Pro připomenutí. Zdržím se invektiv, pane Babiši. Nechť hovoří grafy
Státu pár milionů, sobě pár miliard
A co stojí za tak bleskovým ovládnutím trhu s minerálními vodami? Nepochybně investice do výroby, dobře zvolená reklama a... téměř nulové náklady na pořízení výrobní suroviny – vody. Původní originální světoznámá Mattoniho kysibelka byla stáčena ze dvou pramenů nacházejících se přímo v Kyselce u Karlových Varů. Vydatnost těchto pramenů plně postačovala tuzemské spotřebě a zbylo i na export. Nakonec, z jejího prodeje mohl Heinrich von Mattoni postavit světoznámé lázně Kyselka, dnes přeměněné v ruiny. Tyto dva původní vrty, které Mattonku proslavily, však přestaly rodině Pasquale stačit a Italové začali hledat nové zdroje. Našli je v okruhu deseti kilometrů, zejména ve vojenském újezdu Hradiště, které prostřednictvím ministerstva obrany spravují Vojenské lesy a statky. KMV tak v devadesátých letech provedly desítky, možná stovky zkušebních vrtů a ve vojenském újezdu našly nejvydatnější zdroje podzemních vod. Od státu si louky o celkové výměře 17 331 m2 KMV pronajaly za místně a v čase obvyklou cenu 315,- Kč/m2 za rok. Státu tak tento minerálkový gigant platí za miliardové bohatství necelých 5,5 milionu korun ročně!
Osm let voda zadarmo, dvanáct let za hubičku
Je třeba upozornit, že rodina Pasquale neplatila státu za množství vytočené vody (1993-2001), ale pouze za pronájem pozemků, na kterých se vrty nacházely. Platit za vytočenou vodu KMV začaly až nařízením vlády Miloše Zemana, která stanovila poplatek 3,- Kč/m3. Bylo to v roce 2001.
čtěte také: Opět jsme srovnali ceny potravin. Rama v Německu o 40% levněji
Kalouskova výjimka: pronájem státních pozemků na 33 let
Smlouva na pronájem pozemků, pod kterými je voda čerpaná komerčně, může být podle zákona podepsána maximálně na pět let a poté prodlužována na další pětileté období. 7. srpna 2003 podepsaly Vojenské lesy a statky, s.p. pod tehdejším vedením Radka Placandy smlouvu o dlouhodobém nájmu s KMV na 49 let.
Tehdy se podpis smluv mezi státem a soukromou firmou stal předmětem velké kritiky. Také proto, že část právních expertů upozorňovala, že smlouvu nelze uzavřít podle zákona na delší dobu, než pět let, jiní tvrdili, tento zákon zavazuje pouze MO ČR, nikoliv státní podnik Vojenské lesy a statky. Od srpna 2003, kdy stát uzavřel smlouvu s KMV na 49 let se do února 2009, vystřídali na postu ministra obrany čtyři ministři (M. Kostelka, K. Kühnel, J. Šedivý a V. Parkanová). Skandální smlouvu uzavřenou téměř na padesát let upravila až Vlasta Parkanová. A upravila ji vskutku lišácky. Výjimku na tak dlouhou dobu může poskytnout pouze Ministerstvo financí. A tak v dubnu 2009 MFČR schválilo výjimku pro KMV a uzavřelo s nimi nájemní smlouvu „jen“ na 33 let. A kdo onu výjimku za ministerstvo udělil? Všem známá temná postava Miroslava Kalouska.
doporučujeme: Potravináři „obelsťují“ zákazníky. Podívejte se, které výrobky snížily gramáž
Je dnes voda Mattoni původní světoznámou Mattonkou?
Zdrojem původní světoznámé Mattoniho kysibelky byly dva prameny – Josefův a Alžbětin. Na počátku 20. století stočil starý pan Mattoni 10 milionů lahví ročně. Navíc si zakládal na tom, což dotvrzoval odbornými dobrozdáními věhlasných lékařů, že jeho voda není obyčejnou minerálkou či stolní vodou, ale vodou léčivou! Dnes je nová výrobní aseptická linka schopna naplnit 2 miliony lahví denně (reálně denně naplní 500 000 lahví – třetinkových, půllitrových a jeden a půl litrových). Vydatnost obou vzácných pramenů už proto dávno nestačí. KMV proto do velkých nádrží svádí kilometry dlouhými minerálkovody z vojenského újezdu do malebného údolí při řece Ohře miliony litrů no name vody do velkých nádrží, z nich putuje voda do stáčecí linky a potom kamiony do našich obchodů. Josefův a Alžbětin pramen dodnes KMV k výrobě vody Mattoni používá. Původní Mattoniho kysibelky je však v dnešní Mattonce stopové množství. KMV tak degradovaly původní léčivou vodu Mattoni na obyčejnou stolní minerálku.
psali jsme: VV nejdou proti malým potravinářům, chtějí jim pomoci!
V roce 2006 měly KMV obrat více jak pět miliard korun. V letech 2010 – 2011 investovaly do reklamy 967 milionů Kč. Jen za červen 2012 investovaly KMV do inzerce 118 milionů korun, což byla polovina celkové částky, kterou v daném měsíci proinzerovaly všichni výrobci minerálních vod a nealkoholických nápojů (včetně Coca-Coly)
A teď řečnická otázka pro čtenáře – podnikatele a živnostníky. Chtěli byste také takové podmínky k podnikání? Třeba vy, těžaři dřeva? Představte si, že Vám stát pronajme stovky hektarů lesa, vy jej můžete bez omezení těžit, prvních deset let platíte jen za pronájem plochy a dřevo máte zdarma a les nemusíte obnovovat! Po deseti letech Vám stát řekne: sice prodáváte kubík dřeva za šest stovek, ale nám stačí, když nám za něj dáte tři koruny. A protože jste investoval velké prostředky do nákupu strojů, z důvodu ochrany investic, tak vám ten les pronajmeme na 33 let.
související: Nedovolme velkododavatelům diktovat ceny potravin. Změňme zákon!
Podobné by to bylo v případě uhlí. To je podle vlády, na rozdíl od vody, strategická surovina. Jenže povrchové doly je povinné na vlastní náklady po vytěžení uhlí zrekultivovat – ta měsíční krajina po těžbě je zřetelně vidět. Nikdo však neví, co taková dryáčnická těžba v Doupovských horách dělá se zásobami spodní vody! Takovou povinnost, jakou mají těžaři uhlí, nemají těžaři vody – co oči nevidí, srdce nebolí, že?
Jste také překvapeni tím, jak mohou u nás zahraniční firmy podnikat? Na jedné straně ministr Kalousek z důvodu nedostatku veřejných financí zvyšuje daně a další odvody a dusí tím nejen firmy a domácnosti, na druhé straně mu nevadí, že státní rozpočet přichází jen v případě prodeje státní vody soukromému subjektu ročně o stamiliony korun. Stačilo by jediné. Usnesení vlády o zvýšení poplatku ze 3 korun na výši, která by byla mnohem výhodnější pro stát.
Každý z nás, kdo odebírá pitnou vodu z veřejného vodovodu, se podílí na nákupu surové vody od státu částkou ve výši čtyř až šesti korun za kubík, což nás vyjde jako odběratele až na dvojnásobek toho, co státu platí KMV. Zbytek platíme soukromé firmě, která nám vodu dodává. Je na zastupitelstvu toho kterého města, jak naše zájmy kvalitně zastupuje a jaké nadnárodní firmě tuto dodávku vody pronajalo. Mnohá města po špatných zkušenostech vyvíjí snahu získat vodárny zpět do vlastních rukou. Proč by měl občan Plzně platit dvojnásobek za kubík vody? Vždyť občané na rozdíl od KMV s vodou nepodnikají, ale používají ji jen na chod domácnosti.
Je i KMV další neprůhlednou firmou?
Mattonka je akciová společnost, která má sídlo v Karlových Varech (ve Varech však žádnou výrobu neprovádí a žádnou vodu odsud nevyužívá – jejich název je tedy klamavý, ale jméno světoznámých lázní je dobrá a neplacená reklama, něž se jmenovat třeba Kyselské minerální vody či Pražské minerální vody, že?!). Mnohé ale překvapí, že zde vlastnictví nekončí. Mattonku totiž od května 2006 ovládá jakási Ronaldsay, B.V. se sídlem v nizozemském Amsterdamu (na uvedené adrese jednoho paneláku na předměstí se nachází dalších sedmdesát italských firem). Ani zde však skutečný vlastník nesedí. Firmu Ronaldsay vlastní firma Sanderstead Corporation N.V. sídlící na karibském ostrově Curaçao. Nebylo by špatné, kdyby někdo zjistil, kdo vlastní posledně jmenovanou karibskou firmu. Kdo ví, na koho bychom narazili.
čtěte také: Je to venku: Z miliardových zakázek Plzně těží kdosi v pátém patře na Kypru
Tak až si budete kupovat Mattonku, Magnesii, Aquilu, Dobrou vodu, Poděbradku nebo Hanáckou kyselku, vzpomeňte si, jaké je pozadí jejich vzniku, jak se váš stát stará o to, aby hospodárně využíval strategickou surovinu této země pro blaho svých občanů. A jestli ani toto s Vámi neotřáslo, navštivte umírající Mattoniho dědictví v Kyselce. To Vás naprosto dorazí. A ve vodu z Karlových Varů, která z Karlových Varů není, v tu chvíli rychle přestanete věřit.
Podíly na trhu minerálních vod v roce 2001
KMV
|
46,20%
|
Hanácká kyselka
|
18,80%
|
Poděbradka
|
16,20%
|
Ondrášovka
|
7,30%
|
Korunní kyselka
|
5,30%
|
Aqua (Ida)
|
2,00%
|
Marian bad Waters
|
2,00%
|
Salicia
|
0,80%
|
Praga
|
0,70%
|
Bílinská kyselka
|
0,10%
|
Chodovar
|
0,10%
|
Zdroj: Svaz výrobců minerálních vod (www.svaz-mv.cz)
Pozn.: V současné době KMV vlastní Poděbradku a prostřednictvím spol. DK Invest 35% Hanácké kyselky. Všeobecně se však uvádí, že KMV dnes ovládá 80% trhu s minerálními vodami.
Aktuální data nejsou na stránkách Svazu výrobců minerálních vod k dispozici. Možná to bude tím, že Svaz sídlí na stejné adrese jako KMV a jeho předsedkyní je Jana Ježková, členka dozorčí rady KMV.
Vývoj cen vodného v Plzni
Rok
|
Cena bez DPH za m3
|
2013
|
47,82
|
2012
|
45,71
|
2011
|
37,18
|
2010
|
26,78
|
2009
|
26,62
|
Zdroj:
http://www.vodarna.cz/schvalene-ceny-pro-rok-2013-vodne-a-stocne.html
Další články z rubriky Zastavme růst cen potravin: