Do čela strany pak delegáti vybrali ze čtyř uchazečů poslance Víta Bártu a s ním trojici jím navržených místopředsedů, zjevně silných osobností se zkušeností z lokální politiky a místním zázemím. Průběh konference poměrně podrobně zaznamenala média, např. server České noviny  či Česká televize, která umožnila veřejnosti sledování části jednání v přímém přenosu.

Vít Bárta dal výběrem místopředsedů najevo vůli zabezpečit přežití a zachování vlivu strany aspoň na místní úrovni i v případě propadnutí v nejbližších parlamentních volbách. Prozrazují to i všechna jeho vystoupení na konferenci, která nehýřila přehnaným optimismem, ale v žádném případě nebyla poraženecká: byla pro stranu výzvou k překážkovému běhu na dlouhou trať.

Nový předseda připodobnil „véčkaře“ k terminátorům: podle jeho přesvědčení mohou utrpět dílčí porážky, ale vždy znova seberou síly a vstanou k dalším zápasům.

více zde: Bárta: VV jsou terminátor. Můžete je zpomalit, ale nezastavíte je

Obsah projevů všech vystupujících jako celek dokládá myšlenkovou bohatost programu strany a její neideologickou, zcela pragmatickou orientaci na tíživé problémy státu: na korupci, na deformaci trhu kartelovými dohodami s následným vyšroubováním cen nad ekonomicky přiměřenou úroveň, na rozmach hazardu, na špatné podmínky pro podnikání a další. Se zaměřením do budoucnosti se předmětem zájmu stalo uplatňování prvků přímé demokracie.

Zpestřením programu byla vystoupení některých hostů. Např. ekonom Pavel Kohout, člen NERVu, představil svůj projekt reformy ústavy.

více zdeHost VV ekonom Kohout: Musíme změnit systém, generuje korupci

K nejzajímavějším vystoupením konference patřil projev Johna Boka, předsedy spolku Šalamoun, sledovaný s velkou pozorností a přerušovaný častým potleskem. Věčný disident byl kritický ke stavu orgánů činných v trestním řízení a Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale také pojednal legislativní návrhy spolku Šalamoun, jichž se ujali někteří poslanci Věcí veřejných a převedli je do podoby návrhů, předložených Poslanecké sněmovně. Tyto záměry směřují např. k zdokonalení činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a zavedení nezávislého vnějšího dohledu nad státním zastupitelstvím a soudy. Usiluje se také o posílení právních jistot občanů, bránících se proti násilí v situaci nutné obrany a v poslední době se projevila shoda mezi spolkem Šalamoun a Věcmi veřejnými také v názoru na potřebnost pomoci poškozeným, kteří amnestií ztratili možnost domáhat se odškodnění přímo u trestního soudu v rámci tzv. adhesního řízení.

Vystoupení Johna Boka jsem doplnil vyjádřením k aktivitám Věcí veřejných ve vztahu k zákonu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Strana podala ústavní stížnost, směřující k úplnému zrušení zákona. Vedle toho předložila novelu zmíněného zákona, která by v případě přijetí výrazně omezila finanční profit církví. Na její přípravě jsem se podílel.  Majetkové vyrovnání státu s církvemi není tématem spolku Šalamoun, takže má účast na vypracování novely je jakýmsi „vedlejšákem“.

související: Bok na konferenci: Potřebujeme GIJ, justice se nedá kontrolovat

Některé výše zmíněné legislativní návrhy jsou již v Poslanecké sněmovně, další budou předloženy po dopracování. Koaliční strany spolu s ČSSD ale svorně překážejí jejich zařazení na program jednání, neboť co od „véček“ přichází, toť od ďábla jest, a touha po zadušení této „zlobivé“ strany je silnější než zájem o blaho občanů.  Před komplexní novelou zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, jejíž přijetí by přineslo podstatné snížení náhrady za nevydaný majetek, dále též zkrácení doby, po kterou se bude církvím vyplácet státní příspěvek na jejich činnost a posléze  zatížení prodeje získaného nemovitého majetku daní z příjmu i daní z převodu nemovitostí, dali poslanci přednost nicotné novele poslance Martina Doktora, kterou byla na církve uvalena pouze povinnost platit daň z příjmu při prodeji nemovitého majetku. Sněmovna tak pouze předstírá vůli tlumit rozhazovačnost zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, zatímco „véčkářská“ novela by krvácení státní kasy skutečně výrazně omezila, aniž by církve musely jít žebrotou.

Součinnost spolku Šalamoun s Věcmi veřejnými je výsledkem pohrdavého postoje ostatních politických stran, jež na jeho návrhy zpravidla nereagují, přičemž spolek se žádnému zájmu o spolupráci neuzavírá.

Spolek Šalamoun se občas obrací s legislativními náměty na ministerstvo spravedlnosti, odkud se mu ale nedostávalo zpětné vazby. Některé jím navrhované právní úpravy se sice dostaly do legislativních výstupů ministerstva, ale jejich vztah k legislativním návrhům spolku Šalamoun není znám.

Zdeněk Jemelík

 

 Další články autora: