Do čela strany pak delegáti vybrali ze čtyř uchazečů poslance Víta Bártu a s ním trojici jím navržených místopředsedů, zjevně silných osobností se zkušeností z lokální politiky a místním zázemím. Průběh konference poměrně podrobně zaznamenala média, např. server České noviny  či Česká televize, která umožnila veřejnosti sledování části jednání v přímém přenosu.

Vít Bárta dal výběrem místopředsedů najevo vůli zabezpečit přežití a zachování vlivu strany aspoň na místní úrovni i v případě propadnutí v nejbližších parlamentních volbách. Prozrazují to i všechna jeho vystoupení na konferenci, která nehýřila přehnaným optimismem, ale v žádném případě nebyla poraženecká: byla pro stranu výzvou k překážkovému běhu na dlouhou trať.

Nový předseda připodobnil „véčkaře“ k terminátorům: podle jeho přesvědčení mohou utrpět dílčí porážky, ale vždy znova seberou síly a vstanou k dalším zápasům.

více zde: Bárta: VV jsou terminátor. Můžete je zpomalit, ale nezastavíte je

Obsah projevů všech vystupujících jako celek dokládá myšlenkovou bohatost programu strany a její neideologickou, zcela pragmatickou orientaci na tíživé problémy státu: na korupci, na deformaci trhu kartelovými dohodami s následným vyšroubováním cen nad ekonomicky přiměřenou úroveň, na rozmach hazardu, na špatné podmínky pro podnikání a další. Se zaměřením do budoucnosti se předmětem zájmu stalo uplatňování prvků přímé demokracie.

Zpestřením programu byla vystoupení některých hostů. Např. ekonom Pavel Kohout, člen NERVu, představil svůj projekt reformy ústavy.

více zde: Host VV ekonom Kohout: Musíme změnit systém, generuje korupci

K nejzajímavějším vystoupením konference patřil projev Johna Boka, předsedy spolku Šalamoun, sledovaný s velkou pozorností a přerušovaný častým potleskem. Věčný disident byl kritický ke stavu orgánů činných v trestním řízení a Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale také pojednal legislativní návrhy spolku Šalamoun, jichž se ujali někteří poslanci Věcí veřejných a převedli je do podoby návrhů, předložených Poslanecké sněmovně. Tyto záměry směřují např. k zdokonalení činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a zavedení nezávislého vnějšího dohledu nad státním zastupitelstvím a soudy. Usiluje se také o posílení právních jistot občanů, bránících se proti násilí v situaci nutné obrany a v poslední době se projevila shoda mezi spolkem Šalamoun a Věcmi veřejnými také v názoru na potřebnost pomoci poškozeným, kteří amnestií ztratili možnost domáhat se odškodnění přímo u trestního soudu v rámci tzv. adhesního řízení.

Vystoupení Johna Boka jsem doplnil vyjádřením k aktivitám Věcí veřejných ve vztahu k zákonu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Strana podala ústavní stížnost, směřující k úplnému zrušení zákona. Vedle toho předložila novelu zmíněného zákona, která by v případě přijetí výrazně omezila finanční profit církví. Na její přípravě jsem se podílel.  Majetkové vyrovnání státu s církvemi není tématem spolku Šalamoun, takže má účast na vypracování novely je jakýmsi „vedlejšákem“.

související: Bok na konferenci: Potřebujeme GIJ, justice se nedá kontrolovat

Některé výše zmíněné legislativní návrhy jsou již v Poslanecké sněmovně, další budou předloženy po dopracování. Koaliční strany spolu s ČSSD ale svorně překážejí jejich zařazení na program jednání, neboť co od „véček“ přichází, toť od ďábla jest, a touha po zadušení této „zlobivé“ strany je silnější než zájem o blaho občanů.  Před komplexní novelou zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, jejíž přijetí by přineslo podstatné snížení náhrady za nevydaný majetek, dále též zkrácení doby, po kterou se bude církvím vyplácet státní příspěvek na jejich činnost a posléze  zatížení prodeje získaného nemovitého majetku daní z příjmu i daní z převodu nemovitostí, dali poslanci přednost nicotné novele poslance Martina Doktora, kterou byla na církve uvalena pouze povinnost platit daň z příjmu při prodeji nemovitého majetku. Sněmovna tak pouze předstírá vůli tlumit rozhazovačnost zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, zatímco „véčkářská“ novela by krvácení státní kasy skutečně výrazně omezila, aniž by církve musely jít žebrotou.

Součinnost spolku Šalamoun s Věcmi veřejnými je výsledkem pohrdavého postoje ostatních politických stran, jež na jeho návrhy zpravidla nereagují, přičemž spolek se žádnému zájmu o spolupráci neuzavírá.

Spolek Šalamoun se občas obrací s legislativními náměty na ministerstvo spravedlnosti, odkud se mu ale nedostávalo zpětné vazby. Některé jím navrhované právní úpravy se sice dostaly do legislativních výstupů ministerstva, ale jejich vztah k legislativním návrhům spolku Šalamoun není znám.

Zdeněk Jemelík

 

 Další články autora: