Současné vedení obce Bublava těžce doplácí na chybné rozhodnutí svých předchůdců. Těm šli na ruku i poslanci, když na konci devadesátých let přiklepli této malé obci na Sokolovsku neúměrně vysokou dotaci. Ta směřovala na megalomanský projekt, o jehož reálnost se nikdo nezajímal. Obec se kvůli tomu už roky soudí, je v obrovských dluzích a plánovaný akvapark nestojí. Podle šéfky karlovarských Véček se v kauze jedná o jeden z příkladů tunelování veřejných rozpočtů.
Rozpočtový výbor sněmovny, kterému šéfoval Vlastimil Tlustý (ODS), přidělil Bublavě na konci devadesátých let bezmála šedesát milionů korun na dotacích z ministerstva školství a financí, a to bez podkladů, které by zkoumaly efektivnost a reálnost projektu. To se ukázalo jako problém, protože peníze šly na stavbu akvaparku, ovšem až příliš pozdě vyšlo najevo , že v obci pro něj není voda! Stavbu měla realizovat tehdejší společnost IPS, předchůdce Skansky. Ta od projektu v roce 2005 odstoupila kvůli zpoždění obce v proplácení financí a obě strany se spolu dodnes soudí. Kvůli závažným pochybením Bublava dotaci nakonec musí vracet a zbývá jí splatit ještě 19 z původních 33 milionů korun.
doporučujeme: Malá domů velkého zastupitele. Členka VV odhalila promyšlený plán
„Dnešní vedení obce tvrdí, že smlouva o stavbě akvaparku je neplatná, protože ji uzavřelo bývalé vedení obce bez souhlasu zastupitelstva a v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. O stavbě rozhodlo nejužší vedení obce a zastupitelé to pouze vzali na vědomí. „Podle mě jde v takovém případě o ukázku tunelování veřejných rozpočtů prostřednictvím lidí, kteří mají hájit veřejný zájem, ale místo toho jdou spolu se soukromou stavební firmou do projektu, který je pro obec dramaticky nevýhodný. Divím se, proč nepadlo trestní oznámení jak na bývalého starostu, tak na Skansku,“ uvádí předsedkyně krajské rady karlovarských Soňa Riedlová Puškašová.
čtěte také: Bárta pro Radio Česko: Podal jsem žalobu. Míří na Skansku
Podle šéfky karlovarských Véček řešením, které by umožnilo předejít podobným příběhům, objevujícím se v různých variantách kolem dotací napříč republikou, mohla být novela zákona o nakládání s majetkem obcí. „Konkrétně jde o zavedení tzv. aktivní žalobní legitimace občanů, rozšiřující okruh osob, které můžou podávat žalobu kvůli nakládání s majetkem obcí i na občany. Ti by pak mohli napadat u soudu pro obec nevýhodné smlouvy. Karlovarská krajská rada VV apelovala na vicepremiérku pro boj s korupcí Karolínu Peake už v době, kdy byla ve vládě za VV, aby se zasadila o přijetí nejtvrdší varianty této novely, jako významného protikorupčního nástroje. Peake však opět nedrží slovo, ani program VV, a nedokázala obhájit tuto variantu zákona,“ uzavírá Riedlová Puškašová.
Ohlédnutí
Jméno Vlastimila Tlustého v kontextu se společností IPS má další starší rozměr, jak vyplývá z odposlechů BIS. Vládce českého podsvětí František Mrázek zvedl v sobotu 8. dubna roku 2000 telefon a uslyšel v něm jednu jasnou větu: "Budeme potřebovat Tlusťocha." Tím mužem na druhé straně telefonu, který prosbu pronesl, byl podnikatel Luděk Sekyra, dnes jeden z nejvlivnějších realitních magnátů v zemi. Tlusťoch resp. Vlastimil Tlustý měl pomoci ovládnout Mrázkovi tehdy největší stavební firmu IPS. její podíl v roce 2000 dosahoval na tuzemském trhu kolem 10 procent. V době, kdy se o firmu zajímal Luděk Sekyra, měla tržby zhruba 23 miliard korun a hrubý zisk téměř 600 milionů korun.
Další články z Rubriky Vize VV: