Na včerejší tiskové konferenci představoval ministr financí Miroslav Kalousek předběžné výsledky státního rozpočtu v roce 2012, který nakonec dosáhl schodku 101 miliard korun. Při jeho obhajování se ale dopustil hned několika polopravd a omylů, kterými vystužuje svá ekonomická "dogmata" už dlouho. Bohužel pro nás všechny, jsou natolik zásadní, že podlamují hospodářský růst i konkurenceschopnost.
Pojďme si společně projít jeho nejzávažnější omyly a jednu drzost závěrem:
Mýtus 1 – sazba DPH
Podle Kalouska je nesmysl, a tento rozpočet to koneckonců dokázal, že zvýšení snížené sazby DPH vede k omezení spotřeby.
Jeho zdůvodnění je opravdu „brilantní“. Usuzuje tak totiž na základě toho, že výběr DPH ze snížení sazby nepoklesl, a tudíž zvýšení snížené sazby z 10 na 14 procent na spotřebu nijak nedolehlo. Navíc snížení výběru ze základní sazby je prý normální, protože se děje po celé Evropě.
Omyl pane ministře. Je přeci jasné, že položky ve snížené sazbě jsou především věci základní potřeby. Výdaje na ně se tedy snižují jen velmi špatně. Jelikož ale byly letos významně dražší, lidem už nezbývá na položky ze základní sazby daně. Proto zde taky nastal v roce 2012 pokles. Kalousek si ale pořád myslí, že pokles spotřeby spadnul jen tak z nebe…
Mýtus 2 - Vata pana ministra
Kalousek využil přítomnosti kamer a nezapomněl se pochválit za to, že se výrazně ušetřilo na správě státního dluhu – přes 20 mld.
Už tři roky jasně říkáme, že Kalousek má na kapitole státní dluh vatu (rezervu) 20 miliard. Tato položka disponuje částkou, která je o třetinu vyšší, než je potřeba. Důkaz o předimenzovanosti této sumy je jasný, stačí se jen podívat do minulosti. V roce 2011 bylo potřeba 55 miliard, o rok později 57, přesto se rozpočtovalo téměř 80 miliard. Jak tomu asi bude příští rok?
čtěte také: Kalousek "pořešil" finále Davis cupu, žertují živě komentátoři ČT
Kalousek se navíc při zdůvodňování tohoto zapletl i do vlastních argumentů. Řekl totiž, že ta rezerva tam byla proto, že na konci roku 2011 byla situace ohledně dalšího vývoje nejistá. Pozapomněl ale na to, že rozpočet byl sestaven už v létě 2011, tedy ve chvíli kdy vše vypadalo relativně dobře a rezerva nebylo třeba už vůbec.
Mýtus 3 - Fiskální politika
Kalousek se také nezapomněl pochválit za to, že jsme nejdůvěryhodnější země ve střední Evropě díky naší úsporné fiskální politice.
A opět to není tak úplně pravda. Například Polsko mělo levnější dluhopisy, přestože jeho dluh je vyšší.
více zde:Kalouskovo škrtací dogma nahlodáno. Poláci si poprvé půjčují levněji než my
Schodek rozpočtu není zdaleka jediný důležitý ukazatel pro finanční trhy. Poláci se vydali jinou cestou a dnes mají vysoký hospodářský růst, na rozdíl o Česka, které se nachází v recesi. Česká vláda totiž není schopna udělat téměř nic, pro posílení hospodářského růstu a soustředí se jen na škrtání.
Mýtus 4 - nafta
Kalousek samozřejmě opět zopakovat svůj veleomyl se spotřební daní z nafty. Podle něj je nesmysl daň snižovat, protože by se muselo vyčepovat až o 25% nafty více než dnes.
související: Ministře Kalousku, Manchester je už pasé. Potřebujeme levnou naftu
Ovšem kde máme pravdu. V ČR je tak drahá nafta, že kdo nemusí, tak tu netankuje. Kamiony tu jen projíždí, lidé z pohraničí jezdí do ciziny. Pokud bychom daň snížili o 2 koruny. Naráz by zde začala tankovat velká část kamionů, která tu projíždí. Lidé z českého příhraničí by naopak jezdili k nám. Další pozitivní efekt by nastal z důvodu oživení ekonomiky, doprava by zlevnila. Povzbudil by se průmysl i všechny služby závislé na dopravě. Lidé by měli relativně více peněz a mohli utrácet. Tuto tezi neoficiálně potvrzují i kalouskovi lidé z ministerstva. Za chybu označil zvýšení této daně i nebožtík exministr Janota.
více zde: Kalouskův náměstek: Naftu bych zlevnil
Za vrchol drzosti se dá považovat Kalouskův výrok na konto děkana národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka, který mu vypracoval studii, pro ministra jistě nepohodlnou, o prospěšnosti snížení daně z nafty. Ministr k němu ve čtvrtek adresoval memístný výrok „Kdo to neumí, ten to učí“. Nevím, zda tato slova může brát někdo vážně v případě, že je pronáší ministr financí povoláním chemik z pneumatikárny.
Další články z rubriky Makroekonomie: