Nelítostný boj vyhlásilo vedení obecního úřadu v Boršicích, potažmo starosta obce Roman Jílek, společnosti, která se rozhodla, v areálu bývalého zdejšího zemědělského družstva, čistit toxický odpad. Starosta vyjádřil svůj nesouhlas u krajského úřadu ve Zlíně a ten rozhodne přibližně v polovině března, jak celá záležitost bude dále postupovat.
Přibližně tři roky nejsou v Boršicích zdejší tři rozlehlé betonážní silážní jámy využívány, z historického hlediska však sloužily většinou k ukládání odpadů. „Žlaby jsou možná ještě nyní zamořeny nebezpečnými látkami a měly správně být už před mnoha lety zrušeny,“ vyjádřil svou domněnku pro noviny Deník starosta Boršic Jílek. Počátkem devadesátých let kvůli zvýšenému množství PCB látek (polychlorované bifenyly) bylo utraceno na devět stovek dojnic, neboť se tyto látky vyskytovaly v jejich těle. Látky jsou rakovinotvorné a tyto karcinogeny se podle starosty ve žlabech vyskytují dodnes. Dříve se barvami s obsahem PCB kravíny běžně natíraly, o obsahu karcinogenů se nevědělo.
čtěte také: Obr proti Goliáši: Veolia chce oškubat malou vesničku. Měl Ringo pravdu?
Rozporuplná rozhodnutí boršické žlaby provází již delší dobu. Je otázkou, kdo má jaký zájem na likvidaci či obnovení. Faktem zůstává, že v roce 1994 vydal uherskohradišťský okresní úřad dokument, obsahující rozhodnutí o likvidaci úložiště. Přesto v roce 2000 stavební úřad provoz silážních žlabů pro dekontaminaci odpadu povolil. A jak reagoval na dotaz, že už bylo rozhodnuto o likvidaci úložiště v minulosti? Jednoduše, dušoval se, že o daném dokumentu nevěděl a neměl ho k dispozici. Velmi šalamounské tvrzení, když se přece veškeré dokumenty, vztahující se k jednotlivým nemovitostem, evidují …
V letech 2000-2009 probíhala tak ve žlabech dekontaminace odpadu zamořeného ropnými látkami za použití mikroorganismů. Obec však je přesvědčena, že za celou dobu provozu dešťová voda splachovala toxický odpad do potoka. A na tuto činnost chce navázat společnost Reomap z Kroměříže, která trojici silážních jam koupila, což je však v přímém rozporu s obyvateli Boršic. Roman Jílek je velmi rozladěn: „Žlaby nejsou v odpovídajícím stavebně-technickém stavu, aby mohly plnit funkci dekontaminačního střediska. Mezi panely jsou velké praskliny, jak mohou vyhovět atestům na propustnost? Pětačtyřicetiletý beton, do kterého prší …“ Nechal také vypracovat s kolegy nesouhlasný odborný posudek a předal jej krajskému úřadu, kde pokud neuspěje, chce se domáhat zastavení řízení u náměstka hejtmana pro životní prostředí. „Bojuji proti nebezpečným odpadům v obci dvaadvacet let a nakonec se toho dožiji v pozici starosty? To tedy ne,“ vyjadřuje své odhodlání Jílek.
čtěte také: Klasnová bude interpelovat Chalupu. Spalovna v Lysé asi trochu "čoudí"
Rozhodnutí má kraj vydat v půlce března. V lednu 2012 byl povolen provoz dekontaminační plochy. Společnost Reomap loni požádala o prodloužení tohoto souhlasu, avšak nedoložila potřebné doklady. A k tomu zde v tuto chvíli přibylo i nesouhlasné stanovisko obce Boršice.
Jednatel kroměřížské firmy Reomap, Zdeněk Krč, je přesvědčen, že mu úředníci odpadové podnikání v Boršicích povolí. Nedoložení potřebných dokladů bylo způsobeno administrativními problémy. Ujišťuje také, že lidem ve vesnici ani jejímu okolí žádné nebezpečí nehrozí. Jaké konkrétní operace bude s odpadem provádět, však prozatím sdělovat nechce.
Boršické zastupitelstvo v příštích dnech plánuje vydat memorandum o zamezení nakládání s veškerými odpady na území obce. Výjimku by měly tvořit firmy, které mají přímo s obcí uzavřenou smlouvu o své činnosti.
Je otázkou, čí argumenty v celé otázce převáží a kdo má silnější zázemí. Obecně není tajemstvím, že právě odpadové hospodářství a zvláště s takto znečištěnými odpady, které mají být v rámci boršických silážních jam, je dnes velmi lukrativním obchodním odvětvím. A tak uvidíme, zda u krajských úředníků převáží etické a ekologické hledisko, nebo čistý kalkul. Vzhledem k jejich nezainteresovanosti na obci Boršice se prozatím nabízí varianta druhá.
Další články z Rubriky Vize VV: