Dnes se ve Sněmovně předložila k projednání finanční ústava, důležitý zákon, který by mohl zabránit bezbřehému zadlužování naší země. Podle očekávání se rozjela relativně bouřlivá diskuse, najmě od poslanců sociální demokracie a komunistů.
Přestože se s koalicí ve většině zákonů neshoduji, považuji za chvályhodnou činnost v nejvyšším zákonu země zakotvit rozpočtovou střídmost a odpovědnost.
Návrh předkládaný ministrem Kalouskem se ale dost může lišit od skutečnosti a otázkou zůstává k jakému vývoji bude závazná finanční ústava příští vlády tlačit. V návrhu zákona je hlavní pojmem tzv. rozpočtová brzda. Ta ukládá vládě činit určitá úsporná opatření v případě, že zadlužení ČR překročí určité hranice.
čtěte také: Kalousek pod palcem ČNB? To by tak ještě scházelo, omyl střídá omyl
Tato norma nicméně vytváří prostor pro zvyšování daní. Modelově si představte, co udělá vláda, kterou bude tlačit strop rozpočtové brzdy. Má v podstatě jen dvě možnosti: buď snížit výdaje, nebo zvýšit příjmy do státní kasy, tedy zvýšit daně. Při pohledu na současnou vládu Petra Nečase si můžeme udělat obrázek o jejím budoucím rozhodnutí. Ta si totiž sama de facto nastavila rozpočtovou brzdu ve výši schodku 100 mld. Kč.
Taková budoucí vláda sice možná něco málo ušetří, ale za jakou cenu? Předně však předstoupí před občany a řekne: „Občané, je nám líto, ale kvůli ústavě nemůžeme dělat nic jiného, než vám zvýšit daně.“ Tak jak to koneckonců ministr Kalousek udělal loni se sazbami DPH.
Finanční ústavou se vytváří zákon, který by mohl ospravedlnit jakékoli zvyšování daní. To je ale něco, co si česká ekonomika v nedobré kondici v žádném případě nemůže dovolit.
doporučujeme: Ekonom Kohout: Vstup do fiskálního paktu je nesmysl
Opravdu vyvážená fiskální ústava by měla obsahovat i limit pro zvyšování daní. Pravidla fiskální ústavy totiž lze vcelku bez problému dodržet – ale jen za cenu brutálního zvyšování daní.
Odmítl NERV
Kalousek bohužel nevyužil dvou velmi zajímavých návrhů, které mu nabízel NERV. Jeden z nich předložil Tomáš Sedláček – ten navrhnul fixovat povolený schodek na hospodářský cyklus. Zjednodušeně řečeno, pokud jsme v recesi, můžeme si půjčovat, pokud jsme v růstu, musíme dluh splácet.
Druhý návrh NERVu pocházel z pera Pavla Kohouta. Zákon by podle něho mohl znít takto:
„Vláda má povinnost předložit Poslanecké sněmovně zásadně vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet.
V opačném případě je návrh zákona o státním rozpočtu protiústavní.
Pokud nelze z důvodů vyšší moci (válka, živelná katastrofa, mimořádný vnější ekonomický šok
nezaviněný domácími vlivy) předložit alespoň vyrovnaný rozpočet, lze pracovat s deficitem.
V takovémto případě však návrh zákona o státním rozpočtu podléhá kontrasignaci nezávislým
orgánem (Českou národní bankou).“
Jelikož se jedná o ústavní změnu, je potřebná ke schválení ústavní většina, které může ministr Kalousek dosáhnout jen po dohodě se šéfem ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Právě Sobotka totiž protestoval proti podobobě dluhové brzdy.
Další články z rubriky Makroekonomie: